Publikace

Ponořena do Léthé

E. Kalivodová, B. Knotková-Čapková eds.

Sborník Ponořena do Léthé, věnovaný přednáškovému kurzu Metafora ženy (2000/2001, FF UK - v rámci déletrvajícího cyklu Gender a literární kritika) vydala FF UK 2003 jako součást výzkumného záměru Srovnávací poetika v multikulturním světě (MSM 112100005). Základní charakteristikou jednotlivých textů je určitá mnohovrstevnatost, rozdílná metodologie, jazykové i kulturní pozadí, střet mnoha společensko-vědních disciplín (filosofie, psychoanalýza, divadelní a filmová věda, věda o literatuře, historie, atd.). Jednotlivé texty si kladou mnoho otázek, které se v kruzích soustředí kolem tázání se po povaze metafory a jejich proměnách, po smyslu slovního spojení „metafora ženy“. Analyzují úlohu pojmu žena v metaforickém pojmenovávání světa (zejména v literatuře - indická lyrika, romány M. Edgeworth, ruská moderna přelomu století, dekadence, dále pak v antické literatuře - Platónovy dialogy, v Nietzschově filosofii, ve filmu - velké detaily ženské tváře, atd.) a odhalují způsob, jakým žena sama uchopuje svět a sebe sama, ve vztahu k tomuto světu.

Do sborníku přispěli: Viola Parente-Čapková, Miroslav Petříček, Karel Thein, Eva Kalivodová, Soňa Nováková, Blanka Knotková-Čapková, Zdeňka Kalnická, Petra Hanáková, Libuše Heczková, Miluše Zadražilová, Lenka Jungmannová.

 

Jedním okem – One Eye Open č. 6/2006

E. Kalivodová (ed.)

V září roku 2005 byla uspořádaná Muzeem Boženy Němcové v České Skalici mezioborová konference „Božena Němcová: Život – dílo – doba“. Ředitel muzea Milan Horký nejenže s uspokojením přivítal referáty odhalující nejednou nově různé rodové aspekty fenoménu Němcová, ale pozval ke spolupráci na konferenční události i ono Centrum genderových studií z Filozofické fakulty Karlovy Univerzity. Tak se zrodila studentská konference, která naplnila třetí jednací den skalického setkání (9. září 2005) – a která plní z větší části také toto číslo časopisu. Všem šesti článkům, které studentky a studenti napsali na základě svých konferenčních příspěvků, je společný gender, který se uplatňuje jako perspektiva pohledu, jako vlastní předmět analýzy nebo jako důležitý aspekt zkoumaného problému. Dalším jejich společným rysem je, že ve spektru témat i ve stanoviscích, z nichž jejich autorské reflexe vycházejí a k nimž se vracejí, Boženu Němcovou výrazně zesoučasňují.

 

V bludném kruhu: Mateřství jako paradoxy modernity

Petra Hanáková, Libuše Heczková, Eva Kalivodová (eds.)

Kniha je souborem textů, které vznikly z přednášek a diskusí ve stejnojmenném kolokviu Centra genderových studií FF UK v zimním semestru akademického roku 2005-2006. Jednotlivé texty se vracejí k obvykle automaticky používaným slovům mateřství a vychovatelství v širších obrysech. Prozkoumávají přitom jejich historický, estetický, sémiotický, sociální, politický, filosofický, psychologický, etnologický a antropologický obsah. Společné genderové východisko oživuje různé metody a metodologické postupy a zakládá interdisciplinaritu jednotlivých pohledů, vřelých jako mateřská náruč.

 

Píšící Minervy: vybrané kapitoly z dějin české literární kritiky

Libuše Heczková

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2009, 403 s., brož., 1. vyd., 340 Kč

„Píšícími Minervami“ označuje Libuše Heczková české literární kritičky a esejistky přelomu 19. a 20. století. Zaměřuje se především na kritičku a feministku Elišku Krásnohorskou a na ty, které ji následovaly – Terézu Novákovou, Žofii Pohoreckou, Pavlu Buzkovou a další osobnosti literárního života jako Annu Pammrovou nebo Artuše Drtila.

Vedle toho sleduje také osudy českých emancipačních časopisů, v nichž se tato kritika rozvíjela: Ženských listů, Ženského světa, Ženské revue, Ženského obzoru a Ženských směrů. Pokouší se osvětlit podmínky, za nichž ženy vstupovaly do tak „neženského“ oboru literární činnosti, jakým podle některých dobových vyjádření kritika byla. Svými aktivitami tak „píšící Minervy“ radikálně zpochybňovaly „fyziologickou slaboduchost“ ženám tehdy připisovanou.

 

Albína Dratvová: deník 1921–1961: scientific diary

Klára A. Čápová, Libuše Heczková, Zuzana Leštinová (ed.)

Komentovaný „vědecký“ deník filozofky a matematičky Albíny Dratvové, která byla jednou z prvních habilitovaných žen na pražské přírodovědecké fakultě, dochovaný v archivu Akademie věd České republiky přináší nezvyklý pohled na osud vědy v minulém století. Akademický život Doc. Dratvové je prostoupen zásadními historickými a vědeckými událostmi 20. století (změny akademického prostředí první republiky, zavření vysokých škol a oktrojovaná vědecká práce za protektorátu, komunistický puč a následné postupné vytlačování svobodného vědeckého života z univerzit a také zásadní změny v pojímání světa v novém fyzikální paradigmatu po Einsteinových objevech a po Plankových teoriích), které se odrazily v jejím specifickém deníku zaznamenávajícím individuální odborné a vědecké proměny jednoho života. Deník a jeho komentář doplní biografická studie editorek deníku.

 

Pandořina skřínka aneb Co feministky provedly filmu?

Petra Hanáková

Kniha mapuje rozmach feministického myšlení o filmu v době od sedmdesátých až po polovinu devadesátých let. Feminismus tehdy zasáhl široké spektrum kulturní teorie a praxe, „věda“ o filmu zároveň hledala co nejúčinnější nástroje analýzy, aby ukázala, jak film funguje, jak nás ovlivňuje a proč nás tolik fascinuje. Feministická metoda je jednou z klíčových složek této proměny filmové teorie. Jejím cílem je kritické zhodnocení vnímání každodennosti, zcizení od automaticky přijímaných názorů a vzorců chování, rozkrytí stereotypních obrazů i příběhů. Představuje myšlenkový svět, jehož znalost je v anglosaském kontextu samozřejmou součástí kulturní a kritické výbavy – není proto důležité s ním primárně souhlasit či nesouhlasit, ale poznat jej a pochopit, včetně jeho limit, jako možný nástroj společenské analýzy. Publikace byla připravena v rámci výzkumného záměru MSM0021620824 – Základy moderního světa v zrcadle literatury a filosofie.

 

Výzva perspektivy: obraz a jeho divák od malby quattrocenta k filmu a zpět

Petra Hanáková (ed.)

Vztahem filmu a perspektivního malířství se filmová věda zabývá již od začátku 20. století. Od sedmdesátých let tento zájem zintenzivněl a přímá spojitost mezi malbou (počínaje obdobím quattrocenta) a filmem (a dále i novými médii) se stala tématem hojně diskutovaným nejen ve filmové vědě, ale i v kunsthistorii a v tzv. vizuálních studiích. Téma podněcuje i úvahy o roli ideologie v zobrazování, o postavení subjektu ve vztahu k imaginárním světům, k popisům proměny vizuálního pole modernity atd. Soubor studií Výzva perspektivy vychází z těchto debat a zcela poprvé je v našem kontextu shrnuje a představuje, aniž by rezignoval na jejich kritické zhodnocení. Idea souboru vznikla jako výsledek kurzu „Film a výtvarné umění“, realizovaného s velkým úspěchem Katedře filmových studií FF UK. Kniha je odpovědí na zájem studentů i na absenci podobné publikace na českém i zahraničním trhu.

Na začátku září 1995 se uskutečnila třídenní konference českých a slovenských feministických studií na Fakultě humanitních studií v Praze-Jinonicích. Akci společně pořádalo pět institucí: katedra genderových studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, Genderová studia Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně, Centrum pro studia rodu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Centrum rodových štúdií Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě a Národní kontaktní centrum Ženy a věda pod záštitou Sociologického ústavu Akademie věd České republiky. Na konferenci zaznělo celkem 103 příspěvků, rozdělených do deseti tématických sekcí. Jednalo se o první akademickou konferenci takového rozsahu u nás, zaměřenou na feministické poznání a genderovou analýzu ve vědeckém výzkumu. Cílem této konference bylo představit současný stav feministického dikurzu a bádání v České a Slovenské republice. Konference zároveň měla vytvořit prostor pro vzájemnou diskusi a propojení feministického poznání a aktivit v akademické a neakademické sféře.

 

2 1/2 D aneb prostor (ve) filmu v kontextu literatury a výtvarného umění

Kateřina Svatoňová

192 stran, brožovaná, cca 100 čb a barevných fotoilustrací
Doporučená cena: 299 Kč (u nás 240,-)

Jako první svazek nové edice Fakta F vychází studie Kateřiny Svatoňové,
která se zabývá vývojem vnímání prostoru ve filmu a filmových teoriích a jejich vztahu k obecným prostorovým teoriím v literatuře, psychologii, fyzice či filosofii a k reálnému, žitému prostoru. Autorka dochází k závěru, že prostor je základní kategorií, na níž stojí film jako umělecké dílo i jako médium zprostředkovávající realitu. Film tak stojí na pomezí fikční reprezentace (jakožto dvojdimenzionální zpodobnění) a trojdimenzionální reality, má tedy kvalitu jakéhosi 2,5 D prostoru.

 

Vztahy, jazyky, těla: Texty z 1. konference českých a slovenských feministických studií

ed. Libuše Heczková a kol.

Edice knihy: Libuše Heczková a kol.; Edice CD-Rom: Magdalena Górská
Vydání vzniklo za podpory Filozofické fakulty UK (VZ MSM 00216208284)

Obsahuje 25 vybraných příspěvků, které byly předneseny na 1. konferenci českých a slovenských feministických studií, na jejíž organizaci se účastnilo Centrum genderových studií FF UK v Praze. Součástí sborníku je také CD-ROM se všemi príspěvky z této konference.

Struktura knihy je koncipována tak, aby se neupínala na jednotlivé humanitní obory, ale naznačovala, že kategorie genderu pro svou antropologickou povahu umožňuje interdisciplinární setkávání.

Vztahy - jazyky - těla
První část je věnovaná vztahům žen a mužů v oblasti vědy, ve školách, na pracovištích i doma. Část s názvem Jazyky, které jsou chápány sémioticky jako znakové kódy, se věnuje genderované podmíněnosti jazyka a jeho působení. Poslední část tematizuje pohledy na fungování těla v současné společnosti a umění.

O rodu v životě literatury: Browningová nebo Klášterský? Krásnohorská nebo Byron?

Eva Kalivodová

V práci Evy Kalivodové se prolíná několik jejích dlouhodobých zájmů, a to o 
oblast české a anglické literatury 19. století s některými přesahy do století dvacátého, o problematiku překladu a o rodová čili genderová studia. Právě 
hra mnohostranných vzájemných působení, mezi kterými autorka nachází neočekávaná spojení, a dokáže tak nabídnout nové vnímání koncepcí, pojmů a tvrzení, tradičně ukotvených v diskurzu (zdánlivě) oddělených disciplín, činí z daného textu téměř dobrodružství.
Svůj koncept rodu v životě literatury odvíjí Eva Kalivodová od takového chápání kategorie rodu, jehož obsah se ustaluje či děje v době každé jedné situace a ve vzájemném napětí rodů obou. Dodejme, že svým textem tuto cestu podnětně otevírá, přičemž do sítě dynamiky rodových vztahů zapojuje také dynamiku domácího a cizího, sledovanou na materiále překladů. Právě setkání s cizím a proces jeho přenesení do domácího kontextu může efektivně odhalit limity a povahu našeho vlastního sebe-pochopení, a tedy i sebe-pochopení rodového.

Monotematické číslo: Radostný gender

Editorky: Petra Hanáková, Libuše Heczková, Eva Kalivodová Kateřina Svatoňová

Studie
Barbara Straumann: A Voice of Her Own? Feminine Voice Effects in George Du Maurier, George Bernard Shaw and Isak Dinesen1
Elena Sokol: A City of One’s Own: the Intersection of Urban Space and Consciousness in Novels by Daniela Hodrová and Virginia Woolf 
Zdeňka Kalnická: Setkání se Salvadorem Dalí na cestě k andro?gyné. Metamorfóza Narcise 
Jan Hušek: Knedlíky se těžko ohřívají…: poznámky k postavení žen a dívek v díle Jaroslava Foglara 
Tomáš Jirsa: Fyziognomie psaní: francouzské literární myšlení a jeho vizuální inspirace 

Skici
Kamila Remišová Věšínová: Gender v archeologické interpretaci 
Martina Pachmanová: Domácí biograf Milady Marešové: Protokinematografický experiment v zrcadle (nejen) ženské umělecké tradice 
Kateřina Kunová: „Sakra! To je materiál, to je materiál! Nechceš to napsat pro nás?“: Karneval sexuality v dílech Svatavy Antošové 
Libuše Heczková – Kateřina Svatoňová: Tři ženy, tři deníky 

Retrospektivy
Zuzana Ticháčková: Religiozita v díle Anny Pammrové 
Anna Pammrová: Zapisky nečitelne. Úryvek 

Otázka pro…
Petra Hanáková – Libuše Heczková: Rozhovor s Laurou Mulvey 

Kritické rozhledy
Hana Šmahelová: Živé dějiny v Dějinach nove moderny 
Luboš Merhaut: Pynsent, to je něco jiného… 
Jan Randák: Žilo se tak v celém dlouhém století? 
Zdeněk Brdek: Modely reprezentací v literatuře 
Michael Špirit: Vašíček 
Vladimír Papoušek: Skořápky s Dějinami nove moderny 
Jiří Brabec: Kudy vede cesta?

Překlady – Translations
David Short: Michal Mareš 
Michal Mareš: Anděličkařka / The Angel Maker